Tábor Nová Pec 2008
Už loni jsme se rozhodli, že nám je týden málo a budeme na táboře nejméně 10 dní. Tábor se připravoval asi půl roku dopředu a výsledek můžete vidět zde. Následuje chronologický popis slastí a strastí táborového života.
PÁTEK – 4.7.2008
V pátek jsme dorazili na základnu. Docela bez problémů jsme se rozdělili do chatek a vyrazili na výbornou večeři. Po ní jsme zašli do lesa na dříví a udělali si první táborák. Hráli jsme na kytaru a zpívali. Večerka se protáhla, první večer se nikdy nikomu na táboře nechce spát.
SOBOTA – 5.7.2008
Zvládli jsme si chvilku „pohrát“ na flétny a kytary – řekla bych nic moc (vlastně jsme neměli mnoho volného času na hraní celý týden). Protože jsme počítali s tím, že budeme cestovat časem, bylo nutné vyrobit stroj času a časovou přímku.
Také jsme se rozdělili do oddílů – ANDÍLCI, PTÁCI OHNIVÁCI a ĎÁBLÍCI. Během dopoledne jsme se seznámili s rybáři, kteří měli v neděli odjet domů. Naplánovali jsme společnou šipkovanou, na kterou se všichni těšili. Pokazili nám to vešky, kterým se u nás zalíbilo na celý týden. Takže jsme myli hlavičky… Rybáři na nás ale díky našim hezkým velkým slečnám nezanevřeli a přišli se večer ohřát k ohni. Zazpívali jsme si, vyměnili telefonní čísla a vyhlásili večerku. To už se usínalo lépe.
NEDĚLE – 6.7.2008
Vešky neodcházejí. Je nutné udělat rozhodnutí. Buď pojedeme domů, nebo to společně zvládneme. Vybrali jsme si druhou variantu. Strojem času jsme se přenesli do pravěku. Vyrobili jsme si oblečení, náhrdelníky z hlíny a Standa s Milanem nám udělali oštěpy. Ty jsme pak použili při lovu jelena, který se toulal po pravěké Nové Peci. S malými obtížemi (mravenci nebo odbočení z trasy) jsme jelena vystopovali. Jeho hlas byl slyšet po celém kraji a někteří z nás se i báli. (Trojrozměrného jelena vyrobil Standa a Milan, Standa mu propůjčil svůj úžasný tenor).
PONDĚLÍ – 7.7.2008
Objevují se nové vešky. To nás neodrazuje. Prohlížíme hlavičky, myjeme…
Stroj času nás přenesl do středověku. Dopoledne jsme se vydali hledat bylinky na lektvary cestou do Nové Pece, odpoledne jsme se oblékli jako čarodějnice, velcí kluci byli inkvizitory a vedli nás jako odstrašující příklady po celém táboře. Košťata jsme měli, nepodařilo se však odstartovat. Za vydatného deště jsme se vrátili na základnu, sušili se, vařili bylinkové čaje, pekli bramborové česnekové placky a vařili hady.
ÚTERÝ – 8.7.2008
Na chatkách se rozmnožili skřítci nepořádníčci. Ráno při bodování mají skoro všichni deset bodů, v poledne je vše rozházené! Nechce nás přenést ani stroj času. Prý do středověku patříme. Jdeme uklízet!
Odpoledne nás stroj času přenesl do Řecka a Říma. Znamenalo to vyrobit si olympijskou vlajku, věnce a nastoupit na olympijský start. S ohněm přiběhl velký Standa a soutěž mohla začít. Disciplíny byly těžké, ani ne tak pro mladší účastníky jako pro nás dospělé. Nenechali jsme se zahanbit a soutěžili také. Stupně vítězů byly ale plně obsazené. Den jsme zakončili opět táborákem a zpěvem.
A v noci zase přišel Fantomas! Nechal všem dopis v chatkách.
STŘEDA – 9.7.2008
Zůstali jsme v současnosti a vyrazili na celodenní výlet.
Pěšky do Pece, vlakem do Černého Kříže, odtud na Stožeckou kapli a do Stožce. Cestou nás Standa a Milan naučili používat buzolu, díky ní jsme skoro nezabloudili. Nejprve nám počasí nepřálo, odpoledne přestalo pršet, takže jsme se mohli brodit potokem a řekou. Né že by to bylo plánované… ale užili jsme si to. Cesta domů (tedy na základnu) utekla jako voda v potoce a nám ještě zbývaly síly. Tradičně jsme rozdělali oheň a popřáli Luboškovi k narozeninám. Před spaním si kluci připravili zbraně na Fantomase a byli odhodláni celou noc hlídat. Přímý zásah dostala ale velká Ivetka, která šla kontrolovat chatky po večerce.
ČTVRTEK – 10.7.2008
Vešky se nás drží. Vzniká několik sloganů:
HEJBEJTE SE VEŠKY MOJE, JÁ MÁM DOMA JEŠTĚ DVOJE,
HEJBEJTE SE VEŠKY MÝ, JÁ MÁM DOMA JEŠTĚ TŘI.
Nebo hra:
MY JSME VEŠKY Z PRACHATIC, ŠTÍP, ŠTÍP, ŠTÍP,
NEPŮSOBÍ NA NÁS NIC, ŠTÍP, ŠTÍP, ŠTÍP.
Strojem času jsme se přenesli do novověku, objevení Ameriky K. Kolumbem. Byl to hezký odpočinkový den plný soutěží, batikovali jsme, vyráběli ruční papír a masky.
Večer jsme opět zpívali u ohně, kluci založili skupinu FBI na obranu tábora.
PÁTEK – 11.7.2008
Po super rozcvičce (DJ Milan pouštěl Divokého Billa) a po snídani jsme vyrazili objevovat Ameriku na lodích. Nikdo se neutopil a všichni dopluli do cíle. Pravda – někteří jedinci se pohybovalo po spirále, ale nakonec dorazili do cíle. Letos všem pádlování šlo. I Ivetka udělala pokrok, prý doma v obýváku trénovala.
Po poledním, klidu měli Milan, Standa a Mirek připraven malý úvod do topografie. To jsou mapy, azimut, světové strany a zkrátka jak postupovat když se náhodou ztratíte. Mimo jiné jsme se přesvědčili, že kompas lze udělat i z jehly plovoucí na hladině vody a navíc že takový kompas ukazuje také na sever. To jsme ještě nevěděli, že vše toto budeme potřebovat v sobotu, kdy byl naplánovaný orientační běh. Kdo nedával pozor, měl smůlu.
Odpoledne jsme se šli ještě vykoupat a zahráli si hry – skákání v pytlích od brambor, házení kukuřicí (prostě pravá Amerika). Těsně po večeři se konala diskotéka, na které se vyřádili všichni
No a opět přišel Fantomas, ale my ho zase zmeškali. I naše slavná FBI.
SOBOTA – 12.7.2008
Budíček s klauny pro Šárku, která měla narozeniny. Po poledním klidu bylo vyhlášení, rozdávání diplomů a odměn – skoro všichni dostali nějakou cenu a diplom. I kdyby to mělo být za „největší nepořádek v chatkách“ 
. Ukázal se i Fantomas, který se odmaskoval a my jsme zjistili, že je to naše Baruška. Všem se ulevilo. Měli jsme strach, že je to někdo cizí.
Hned poté bylo orientační běhání. Rozdělili jsme se do 2 družstev, dostali buzolu, seznam azimutů a vyrazili na trasu. Na každém stanovišti byl úkol. Ten se musel splnit. Nikdo se neztratil a nakonec se všichni dostali do cíle.
Pomalu jsme se chystali k odjezdu, ale ještě nás čekala jedna velká zábava. Byl to program pro kamarády z ostatních oddílů a pro rodiče, kteří měli večer přijet. Všichni z nás si připravili krásný program, který by nám mohli závidět i v televizi. Menší vystoupili se scénkami a písničkami, dospěláci s reklamou. Hlálo se na kytaru, zpívaly táborové písničky a když přestalo pršet, pomalu se veškeré osazenstvo přeneslo k táborovému ohni. Po zapálení nádherné hranice jsme opekli špekáčky a naposled zazpívali pod širým nebem.
NEDĚLE – 13.7.2008
Po snídani jsme se naposledy obejmuli, dali pusu a s malými slzičkami se rozjeli do svých domovů. Tak zase za rok…
A co na závěr?
Díky všem dětem, byli jste ÚŽASNÍ !!!
Díky Vlaďce a Danovi, Šárce, Ivet, Milanovi, Standovi, Zuzce, Mirkovi a Katce.
Díky všem sponzorům.
A FOTKY
No a kdo to dočetl až sem si zaslouží i další fotky Najdete je ve fotogalerii. Protože fotilo víc lidí, je víc galerií. Už tu máme 2 galerie – první je Katky a ve druhé jsou fotečky co spáchala Martina (až mi je ostatní dodají – pozn. Mirek)
